Tak, kde jsem to skončil...... několik dní jsem vynechal, to ještě vysvětlím..
občas tu potkám zajímvý věci, třeba na nábřeží v Chelsea se povalovala tahle lahev, perfektně vyvedená, bronzová patina, .......

a uvnitř perfektní obejvák, v nerezu..... :

večer, cestou domu perfektní hudebníci,hrající v metru,zkrátí čekání na minimum, tentokrát autentický new york jazz...

cestou do klubu potkávám u Williamsburg brgidge tuhle  lákavou hospodu, ale klub vítězí, industrialní neznámo mne vtahuje a samozřejmě, že baterky vyhasly.....





Byl jsem v klubu kterej se sice na webu jmenuje Eardrum, ale když jsem procházel kolem, a ptal se, kde to je, nikdo neveděl, tak jsem se ptal podle čísla - "No, to je tady!" tak se v tom vyznejte..hrála jedna teenager kapelka s dobrým japoncem na kytaru a sequencer, houslistkou a synťákama, docela dobrý písničky  ....ale potom se do toho opřel Daniel Lopatin s laptopovou sbírkou glitch-samplových kreací-krátký, ale úderný.... vrchol byl projekt Diamond Terrifier , hrál solo, na sopransaxofon, ale troubil jako zběsilej, na zemi asi osum efektovejch krabiček, na který střídavě naskakoval kolenama, echa jen svištěla okolo, a já si připadal jako v jeskyni Zapomenutých přání od Wernera Herzoga, do toho psychedelický projekce indických a perských božstev, kaleidoskopicky zmnožený... takhle naplno jsem už dlouho nikoho hrát neviděl a neslyšel po konzertě jsem od něj dostal kazetu- Himalayan-Apalachia.....zjistil jsem, že má kapelu ZS viz www.zs a hrajou s kolegama údernýimpro-jazz např ve Whitechapell galerii, London... snad něco podnikneme společně.....jestli mne ale neodfoukne .......