Cestou po městě člověk narazí na nejrůznější "ikony" americký kultury, jednou z nich je bezpochyby Chelsea hotel, kde bydlelo tolik  lidí který přispěli do kulturní rozmanitosti hlavně v 60 letech, že se to ani  nedá  v krátkosti  vyjmenovat, ostatně, byla o tom jedna sekce výstavy v Doxu,.že............... 

 Guggenheimu -  nemohla  tu být američtější výstava- John Chamberlain. a jeho  zmuchlaný Cadilacky, Chevy, Fordy .
nutno ovšem podotknout, že instalace byla velmi "intimní" spirálová plocha sice vyžaduje podložky a klínky, ale rozměrově  je to pořád lidský měřítko, na rozdíl od některých továrních hal..... viz později 

starý poctivý chromovaný nárazniky.....padlo jich docela dost...

Sonnabend  gallrie- Arcinboldo v 3D, - nevoněl, ale jaro jako na dlani...

zato Keith Harring má jiný starosti.. Brooklyn museum 

Velikonoce v Novým Yorku- je to  zvláštní, člověk si toho vtom frmolu ani nemusí všimnout, ale přece jen, je něco ve vzduchu...

na blešáku ve Wiliamsburgu 

scenérie z Williamsburgu

no,  i sprejeři to mají někde vhloubi duše ukrytý, ale kdo hledá, najde...tihle byli zřejmě berliners..

Velikonoční pondělí- nohy mne zanesly do kostela koptské církve, otec Antonius  mi na i-padu ukazuje koptskou abecedu, a domlouváme se na dalším /cd/ - vpravo nahoře kopský kříž s abecedou.. co všechno se v tomhle městě nenamíchá za koktejl.....

Pokaždý  když opouštím lodí Manhattan, musím myslet na ty miliony lidí,který se sem přistěhovali, doma nechali všechno, nebo taky nic, a veškerou energii napřeli do toho, aby tady v Novém Světě něco dokázali, nebo aby mohli pomoct těm doma - za Atlantikem, nebo aby prostě přežili, a nějak se tu zapojili...obrovský očekávání, a spousta zklamání ale taky nečekaných úspěchů, a raketových karier....
tady to všechno někde začínalo, sem se všichni tlačili, jako dneska na JFK, La Guardii a v Newarku.

dnešní hradby -těžko proniknutelný mumraj

"ležaté mrakodrapy"

The highline-park gardens....dřív tu jezdila vlečka do fabrik s rybama...

v Chelsea kotví tahle moje oblíbená loď, "Frying Pan", kdysi jsem tu byl an koncertě Death In June, dnes je to"jen"bar, a  v pozadí  zrovna vyráží další Titanic..... 

jedním z fenomenů je rozhodně newyorkský metro,  který neúnavně krouží ve dne v noci, 24 hodin denně aby obsloužilo tuhle nenasytnou obludu-Metropolis...  mimo to , že většina linek má rychlou expresní a pomalou verzi- lokálku,  tu hodně obnovujou system, a různě uzavírají linky, takže občas je to docela detektivka, vymyslet, jak se dostat někam, když tam obvyklá linka nejede...,
"metro "jezdí i na osrově Staton Island, kam jezdí přívoz zdarma, ale  taky  se v metru odehrává neuvěřitelná spousta věcí, od ranního  líčení  přes jídlo, pití, obědy, snacky, čtení novin, časopisů, e.booků, kindlů, ipadů a smartphounů, taky třeba štrikování, hraní hudby na nejrůznější nástroje a akrobacii ve vagonech, za jízdy samozřejmě, protože "žebrání  ve vagonech je nelegální a cestující jsou žádáni, aby jej nepodporovali" a za jízdy se těžko může objevit policie.....

..od čínských lidových melodií a nástrojů...

.... jazz a blues..

kubánské rytmy, měli i vlastní skládací stoličky!!!...

akrobacie za jízdy... právě dokončil přemet pozadu....na williamsburg, bridge

nová verze bubnů...krásně jim to šlapalo, občas rána do plechu, v rytmu!!! 

někteří jedinci mají skutečně vypečené vybavení, člověk nevěří svým očím...!!!

každá souprava má 8 vagonů- začal jsem tomu řikat stříbrná  tuba,....... 

občas se dráhy křížejí.....

občas  je to cesta do neznáma.....

no, je to zajímavý, jakmile se člověk na něco zaměří, hned se mu do cesty hrnou další souvislosti, samozřejmě jsme se bavili o 60 letech,  a cestou po East Village jsem narazil na obchod, který  tu funguje od 60 let, a mají tam dost rarity.....

pak zase ve čtvrtek (6.4.), výbornej koncert Ozric Tentacles, což byl tedy nášup psychedelický muziky,
 dvě a půl hodiny  to do lidí hrnuli, chvílema zvuk jako Hillage, chvílema něco jako Hawkwind, podpořeno notnou dávkou laserů, světel a kaleidoskopickejch projekcí.... prostě úplněk, jak má bejt ....
 basistka taky několikrát hmatala po mikrofonu, a nějak nedohmátla, a poskakovala po jevišti jako Alenka , ..v  teniskách... a divila se, že tam jsou ještě lidi.... bubeník se většinu času nezastavil, kytarista místy  humorně čaroval nad  nad klávesama, ale byl nad věcí-------

....................................................syntetický zvuky a barvy a látky............................................................

páteční procházka přes Williamsburg bridge  pokračovala po oblíbené Bowery a East Village přes Unionsquare, kde jsem narazil na Occupy Union, což je tu neustále tema mezi lidma, i v časopisech, první článek co jsem tu čet , byl o tom, jak se organizovala projekce- v konspiračním bytě naproti budově, a jak sháněli výkonné projektory (kruhové logo 99% (( = chudých...!!!.))) na jednu z největších budov Mannhattanu, chápu jejich nespokojenost s kapitalismem, ale nikdo mi nevysvětlil, co by fungovalo líp...že by slavný soc.komunismus??? asi by se divili, jak se to rychle vymkne z ruky......,

...cely prokletý systém je vinen.....

no,  ale myslím, že z celé aktivity zbyl jenom nejasný pocit - o něco se pokusit a pár jedinců se toho nechce vzdát, a nebo si to neužili, a snaží se to dohnat...na Union Square bylo cca 150 lidí i s cizincema, hare krshna a dalšíma  muzikantama a okolo vesele tepal kapitalistický ruch velkoměsta, takže......

hare krsna demonstrují.....?

......Andy jde  z nákupu, s fo'tákem .........

známí Bradley a Larry spískali tuhle  taškařici v klubu Kitchen "Optius-lab"kde se experimentovalo se zvukem a projekcema -  8 lidí... vzadu Lary s deskou s páskama, po kterejch jezdil 2 hlavama z magnetofonů, bylo to dost nahlas, tak to mělo smysl!!!

Gill Arno používá starý diaprojektory, který snímá snímačema, jak
 rezonujou a to manipuluje live v počítači...výbornej ambient !!

cestou zpět v Chelsea market, místo, který je trochu jako z filmu 2048.... 

výtahy do vyšších pater, úředníci už  si zvykli......

pak ještě Deadly Dragon Soundsystem
v Le Pison Rouge........nášup

pátek, konečě pěkný počasí, nějak se to pokazilo, ochladilo se,.. ale ted je krásně!! jdu přejít oblíbený Williamsburg Bridge, denně tam jezdím, ale pěšky to bude nářez...začínám na Broadwayi, ale brooklynský:

pohled z mostuprvní....

pohled druhý...

opavdový souboj titánů....

pohled dopředu 

pohled nahoru, mam pocit, že je to jak několik eifelovek......

Domino Sugar, na pobřeží East river, stojí a chátrá.......

kvalitní secesní práce-kulturní památka- dostává nový vrstvy, stejně jakodopravu - metro, auta, pěšci, cyklisti

pamětní deska.......

i asfalt,

 Když most v r. 1903, otevřeli, byl  Williamsburg Bridge  nejdelším zavěšeným mostem na světě, s rozpětím 550 m,celkovou délkou přes 1400 m, a první typ s kovovými věžemi který jsou 105 m vysoký, a nesou čtyři gigantický "lana" který mají v průměru skoro 50 cm a každý váží 4.344 tun!!! celkově se spotřebovalo 17.500 mil drátu  jen na tyhle lana..... který držej most 135 metrů nad vodou East River, byl navržeej tak, aby odolal větru, ale aby od začátku unesl i dopravu- metro, auta,a chodce....  








 den samozřejmě pokračoval dál, ale v trochu jinzm duchu, tak zase next time..

v úterý jsem se rozhod, že zajdu na představení do Carnegie Hall, kde vystupovala Meredith Monk, Joan La Barbara a Jessie Norman,  kolega Jessie Stiles, se kterým jsem dělal instalaci v Troy,na Renselaer Polytechnic Institute,  dneska pracuje v pro Merce Cunningham Dance Company  doprovázel konceptuální kompozici Song Books Johna Cage. Bylo to velmi zábavný, protože na jevišti se opravdu děly nepředvídatelný věci.... ze  záhadných dřevěných  kojí  se vyklubaly jednak projekční plátna, který asistent střídavě vytahoval a spouštěl, uvnitř se střídaly všechny tři zpěvačky, Meredith Monk v bílých šatech-kalhotech poskakovala po jevišti jako rozpustilá školačka, a  vydávala svoje typický zvuky, do toho projekce - letící orel..... detaily na realný akce s perem a barvou, pak někdo psal na stroji a někdo četl noviny, šustil, trhal....do toho krátké vstupy na piano, housle, pak někdo projel jeviště na koloběžce, Meredith nosila a pokládala kameny , a asistent vytáhl prapory, které začaly vlát.... kompozice pro všechny patra reality, včetně krájení zeleniny... kolega Jessie podporoval zvuky a upravoval některé partie
 vokálů...,  neuvěřitelně propracovaná akce, jak se ukázalo při sledování kamer, jako vodítko měli časovou osu, která jim běžela na monitorech.....korunu tomu dala vedle sedící korejka, která se zeptala, jestli si myslím, že  to byla hudba,  "vždyť by to by zahrál každej "... a.. "co to v člověku zanechá?? "
jak se ukázalo, studovala klasickou skladbu,,,,,.......!!!!!
 no,  po delším úvodu do situace 60.let, zjištění, že existoval  Fluxus.. , a pod. to snad počala vstřebávat, a na konci, poté co jsme vyslechli J.Codwella , premieru Johna Adamse a  "Americas " Edgara Varése  mi děkova, tak jí to snad všechno došlo....  Carnegie je  velkorysá a krásná  čtyřbalkonová prostora, se skvělou akustikou.. v přízemí plno, balkony poloprázdný....
fotky nemam, nechal jsem foto ve spěchu doma.....




další den, večer, spěchám na koncert do klubu Roulette, na atlantic Avenue, Brooklyn, hraje  Laraaji , známý ze spolupráce s Brianem Enem na Ambient music  4, Day of the Radiance, na citeru se snímačem,  a jak jsem se dočetl , Eno ho potkal tady na Union square, když hrál na ulici...  jak  se ukázalo  koncert byl mnohem bohatší...

prostor trochu připomínal Akropolis......

hudba ale misty new-age, ale místy dobrý plochy

v china town kotvítenhle barák.........................................